Aikido je jedna z nejmladších forem budó. Jako všechna budó se nemůže chápat jako nezávazná hra dvou protivníků,
ale jako záležitost života a smrti. Tento vážný přístup napomáhá rychlejšímu učení,ale také usnadňuje odkrývání někte-
rých hlubších rezerv organizmu jinak nedosažitelných. Je třeba soustavně pracovat na vlastním zdokonalování s velkou
vážností a s velkou neústupností vůči požadavkům výcviku. Má-li sloužit rozvoji člověka, musí aikido šetřit zdraví a
život.
V aikido je důležité vycítit úmysl partnera a předcházet mu, aniž by se ovšem narušilo jeho počáteční rozhodování.
Aikido má techniky konstruované proti útoku jednotlivce i skupiny. Obranu proti skupině vypracovalo aikido
snad nejlépe. Proti nevyprovokovanému útoku jsou jeho odpovědi na vyšších úrovních zcela reflexní a mají se obejít
bez zranění i bez jiných negativních zdravotních následků. Stálé odkazy na ki a hara(vnitřní energie,síla) jsou společné
s jinými bojovými uměními, ale odlišná od jiných je charakteristická strategie – přemístění, pohyby,techniky.